Přemysl Otakar II. (P.O.II.)
- 1253 - 1278
Okolnosti nástupnictví
- - Otec Václav I. chtěl území Štýrska a Rakous, které ovládali Babnberkové, a tak chtěl (po menších komplikacích) oženit svého syna P.O II. S Markétou Babnberkovnou
- P.O.II. se ale vzbouřil - > král vzpouru potlačil a jelikož neměl jiného syna, dal P.O.II. spravovat Moravu a oženil ho s Markétou Babnberkovnou (stará na porod dědice)
Domácí politika
- Zakládá nová města: České Budějovice a hrady: Zvíkov, Křivoklád
Zahraniční politika
- Vládne na území Čech, Rakous, Štýrska a Moravy
- Nepřátelé: Withelsbachové – Bavorsko, a Uhry
o Získal na svou stranu proti nim papeže tím, že uspořádal christianizační výpravu do Pobaltí & založil tam město Královec
- Bitva u Kressenbrunnu (r. 1260) a její důsleky
o P.O.II. zvítězil na Belou IV. z Uher
o Aby si P.O.II usmířil Belu, vezme si jeho vnučku Kunhutu
§ Manželky Markéty se zbavil tím, že ji poslal do kláštera
o Svatba s Kunhutou je tak velkolepá, že se mu od té doby říká nejen král Železný (kvůli vojenským schopnostem), ale i Zlatý
- Připojil území: Korutany, Kraňsko, Chebsko
P.O.II. chtěl být císařem
o 1273 volba císaře Svaté Říše Římské
o Ostatní němečtí feudálové nemají zájem zvolit někoho tak mocného - > volí bezvýznamného Rudolfa Habsburského
o P.O.II. odmítá Rudolfa uznat jako císaře
- Rudolfův úkol: omezit moc P.O.II.
o R. nařídil, aby byla vrácena všechna léna do roku 1245 = neuznání územních zisků P.O.II. - > P.O.II. to odmítá → je uvrhnut do Říšské klatby (= kdokoli na něj může beztrestně zaútočit) → šlechta, která se na P.O.II. zlobí kvůli omezování jejich moci, toho chce využít → P.O.II. chce doma klid = (r.1276) uznává R. jako císaře a vrací ona území – zbývá mu jen Morava a Čechy → klatba zrušena → upevnění postavení P.O.II. doma
o P.O.II. se ale nesmířil s porážkou → (r. 1278) vojensky útočí = je definitivně poražen a zabit v bitvě Na Moravském poli
Bezvládí 1278-1283 / Braniboři v Čechách
- Václav II., nejstarší syn P.O.II. je ještě moc malý na vládnutí (je mu 7 let) → je potřeba počkat až vyroste
- Královna Kunhuta tedy požádala o pomoc Václavova poručníka Otu Braniborského, aby zatím vládnul za Václava
- Otovo vojsko loupí a drancuje
- Ota uvěznil Kunhutu a Václava (zkratka V.II.) na Bezdězu → Kunhuta utekla → Ota si V.II. odvezl do Braniborska
= CHAOS
- Česká šlechta se rozhodla Otu vyplatit za to, že i se svými vojsky už konečně vypadne a vrátí V.II.
Václav II. (V.II.)
- 1283 – 1305
- V 13ti letech se vrátil do Čech a ujal se vlády
- Jeho matka si vzala Záviše z Falknštejna, který se Václava II. snaží vychovávat
Domácí politika
- Šlechta bojuje o vliv na krále V.II.
o Zpočátku mají vliv Rožnberci (v čele se Závišem)
o Záviš je obviněn za zrady a popraven
→V.II. odmítá vliv šlechty a chce vládnout nezávisle
- Založil: 1.) Královská dvorská kancelář – vykonává jeho vůli
2.) Královská rada – jen radí, on je může ale nemusí poslouchat
- rozdělil svůj majetek na: 1.) Dominum Generale – celé území státu
2.) Dominum Speciale – králův osobní majetek (hrady, města…)
- posílil ekonomiku: dal vyhledat nová naleziště stříbra = Kutná Hora → Pražský groš
Zahraniční politika
- Za spolupráci s Říší dostal Chebsko → ale nesmí expandovat na západ = expanduje na východ
- Polsko je oslabené rozbroji Piastovců → V.II. jim sebral území Ratibořicka a Těšínska & vzal si polskou princeznu Elišku Rejčku (je jí 12 let) → (r. 1300) získal v Hnězdně korunu Polskou
- V Uhrách vymřeli Arpádovci syn Václava II.- Václav III. je částí uherské šlechty zvolen panovníkem
Václav III. (V.III.)
- 1305 - 1306
- Má mít korunu Českou, Polskou a Uherskou, ale Uherskou prakticky ztrácí, protože část tamější šlechty chce za krále někoho z rodu Anjou
- Aby získal Polsko, oženil se s Violou Těšínskou ( = polská princezna) , ale Polsko se od něj chce odtrhnout, protože se jim zdá moc mladý a nezkušený
- Císař i papež se obávají vlivu V.III. a jsou proti jeho korunovaci, která by přinesla další výdaje
- Tažení do Polska → chce dokázat, že je silný
o Při přenocování v Olomouci (r. 1306) zavražděn neznámým vrahem
o Nestihl zanechat potomka = Přemyslovci po meči vymírají
1306 – 1310 Rozhodování o nástupnictví
- 1306 – 1307: Rudolf Kaše Habsburský & Eliška Rejčka (původně manželka Václava II.)
§ Zemřel na úplavici
- 1307 – 1310: Jindřich Korutanský & Anna Přemyslovna (sestra Václava III.)
§ Manipulován šlechtou, příliš neschopný
§ Štve církev i šlechtu = tajně vyjednávají s rodem Lucemburků – císař Jindřich Lucemburský má syna Jana – potenciální český panovník
Jan Lucemburský
- 1310 – 1320
- 1333 : vládne se svým synem Karlem IV. jako se spoluvladařem
- 1346 : zemřel
- Dostal se k moci tím, že se oženil s Eliškou Přemyslovnou ( = sestra Václava III.)
- Rádce: Petr z Aspeltu
Domácí politika
- Hned po nástupu na trůn ho šlechta donutila podepsat Inaugurační diplom
§ obsah: 1.) úřady mohou být udělovány pouze české šlechtě
2.) králův majetek nesmí být rozprodán do ciziny
- chce vládnout bez vlivu šlechty, snaží se navázat na politiku Václava II.
- problémové šlechtické rody: Páni z Lipé a Páni z Valdeka
- Domažlický mír (r. 1318)
o kompromisní dohoda krále a šlechty
o Jan potvrdil, že bez souhlasu šlechty: 1.) nebude vybírat daně
2.) nebude používat vojsko
2.) nebude používat vojsko
3.) úřady bude dávat Čechům
- Šlechta mu za to kdykoli poskytla daně i vojsko
→ Šlechta přebírá vliv v domácí politice, Jan se stává „Králem Cizincem“ = nepobývá v Čechách
- Pohádal se s manželkou Eliškou → poslal ji na Mělník
- Syna Václava odvezl do Francie
Zahraniční politika
- Je králem českým, hrabětem Lucemburským a generálním vikářem = pomocník císaře (kterým je jeho otec)
- (r. 1313) volba nového císaře
o Kandidáti ze třech rodů: Habsburkové, Witlesbachové, Lucemburkové
o Jan podpořil Ludvíka z rodu Witlesbachů, který se díky tomu stal císařem
§ Odměna pro Jana: Chebsko
- Získal území na úkor Polska: Slezsko a Horní Lužice
o Dovolil si tvrdit, že má nárok na titul Polského krále kvůli otci
→ Trečínská smlouva
§ Smlouva mezi Českem, Uhrami a Polskem
§ Poláci Janovi potvrdili získání území Slezska a Horní Lužice za to, že se přestane prohlašovat jejich králem
§ Maďaři uznali to území za to samé
- Získal území v Itálii
o V sev. Itálii fungoval jako zprostředkovatel ve sporu mezi Gibelíny a Guelfy
o Dostal za to vévodství Luka a do zástavy další malé oblasti v Itálii
- Připravil vzestup pro svůj rod → výhodné sňatky pro děti
· Karel IV. & Blanka z Valois (sestra fr. Krále)
· Jindřich & Markéta Korutanská (vliv v Korutanech)
- Zapojil se do Stoleté války
o Zemřel v bitvě U Kresčaku
- Jeho vláda celkově
§ Aktivně se zapojoval do všech dostupných bojů
§ Zvýšil prestiž Českého království na mezinárodní scéně
§ Připojil území
§ Tahal syna všude s sebou = naučil ho vládnout
§ Ale: a) Jeho politika byla drahá
b) Nezajímal se o domácí scénu
Karel IV. (K.IV.)
- 1333 – 1346: spoluvládce
- 1346 – 1378: vládce
Dispozice
- Jeho otec hodně cestoval a naučil ho diplomacii a kultuře
- Díky pobytu ve Francii má výjimečné vzdělání: umí 5 jazyků a má přístup k nejvyšší politice
- Naučil se vládnout ve vévodství Luka v Itálii
Okolnosti nástupnictví
- Česká šlechta ho bez vědomí krále Jana L. požádala o návrat do Čech kvůli prestiži
o K.IV. jim vyhověl a přijel → Jan mu to dodatečně schválil a udělil mu titul Markrabě Moravský
- Situace po návratu: Šlechta má velkou moc
Královský majetek je daný do zástavy
Domácí politika
- Potřeba omezit moc šlechty
o Pomocí církve
§ 
jeho vychovatel se stal papežem Klimentem VI.
jeho vychovatel se stal papežem Klimentem VI.§ Sám K.IV. je velmi zbožný a podporuje církev
o Založil v Čechách arcibiskupství (r.1344)
· Poslední biskup: Jan z Dražic
· První arcibiskup: Arnošt z Pardubic
- Chce Čechy dostat na západoevropskou úroveň →potřebuje vzdělance
→ 13. 4. 1348: Karlova Universita
o Nejstarší středoevropská univerzita
o Po vzoru Sorbony
- Rozšiřuje Prahu:
1. Nové město pražské
§ Organizované
§ Náměstí: Karlovo, Václavovo, Senovážné
2. Hradčany
3. Karlův most - Juditin strhla voda
4. Hladová zeď – dal lidem práci
- Kultura: Vita Caroli = životopis
- Hospodářský rozkvět
o Přivezl vinnou révu z Francie
o Nové hrady: Karlštejn, Rabině, Monte Carlo
- Maestas Carolina
o Předběhl svou dobu
o 1. ústava/zákoník
o Šlechta to odmítala – omezovalo jí to moc
o Prohlásil, že zákoník shořel = vyhnul se sporu se šlechtou a později stejně dosáhl svého
- Listiny Koruny České = co všechno patří do Českého království
- Území: Čechy, Morava, Slezsko, Horní a Dolní Sušice, Braniborsko, Svídnicko, Falcko
- 4 manželky: Blanca z Valois – nejmilovanější, sestra francouzského krále
Anna Falcká – z Horního Falcka
Anna Svídnická – Svídnicko, syn Václav IV.
Eliška Pomořanská – vnučka Polského krále, synové: Zikmund, Jan
Zahraniční politika
- Na rozdíl od otce nepodporuje Ludvíka = císaře
- Je zvolen na císaře (r. 1346 v červenci)
- V srpnu padl jeho otec = K.IV. se stal i Českým králem
- České korunovační klenoty měli být uloženy v chrámu Sv. Víta, který se kvůli tomu začal stavět (architekti: Petr Parléř a Matiáš z Arasu)
o Koruna Svatováclavská umístěna na lebce Sv. Václava
- Říšské korunovační klenoty měli být uloženy na Karlštejně (dnes jsou ve Vídni)
- Čechy vidí jako jádro a nejvýznamnější část říše
Říšská politika
- Soupeření světské a církevní moci
- 1355 vytáhl K.IV. s vojskem do Říma vynutil si korunovaci
- 1356 Zlatá bula pro říši/Zlatá bula Karlova
o Jeho nejdůležitější dokument
o Základní říšský zákoník až do rozpadu říše r. 1806
o Obsah: Obecně
ü Zpřísnění pravidel pro volbu císaře
Pro Čechy
ü Potvrzení dosavadních privilegií
ü Rozšíření dědických práv i na ženy
ü Privilegium českého krále jako 1. mezi kurfiřty
- Jako císař zařídil přestěhování papeže z Avignonu do Říma
- V posledních letech života zajistil dobré postavení svému synovi Václavovi IV., který se nechal korunovat nejprve českým králem a pak i římským císařem
o Václav IV. : Čechy, Morava, Slezsko
o Zikmund: Braniborsko
Václav IV. (V.IV.)
- 1318 – 1419
- Není tak vynikající diplomat jako jeho otec
- Žije hýřivým životem: hostiny, radovánky, zbraně, lov
- Obklopuje se lidmi z nižších vrstev
Církevní problémy
- Papežské schizma
o Papež přesunem z Avignonu do Říma zpřetrhal vazby s Francií → Francie se urazila a zvolila si vlastního papeže
o V.IV. přístup: nejdříve se postavil na stranu svého otce, ale naštval tak Francii, tak raději zase ustoupil = naštval všechny
o Jan z Janštejna a Johánek z Nepomuku (generální vikář, zástupce arcibiskupa) jsou mučeni → V.IV. toho lituje, ale je už pozdě – Johánek mrtev (v 18.století svatořečen, aby se neřešil Hus) → Jan z Jenštejna si na V.IV. stěžuje u papeže = V.IV. ppřichází o podporu církve
Reakce šlechty
- Vyšší šlechta využívá oslabeného postavení V.IV., protože je na něj naštvaná, že spolupracuje jen s nižší šlechtou
→ Panská jednota = spojení vysoké šlechty
o Tvrdí, že vysoká šlechta by měla zastávat vysoké úřady
→ V.IV. je proti → 2x ho zajali = potupa → V.IV, ustoupil
- V.IV. nakonec souhlasí, že bude rozhodovat jen se souhlasem Královské rady
Říšská politika
- r. 1400 V.IV. sesazen z Římského trůnu
- při další volbě přišel o 3 církevní hlasy a Ruprecht Falcký volil sám sebe a stal se císařem
Srovnání Karel IV. a Václav IV.
Karel IV. | Václav IV. |
Doly prosperují, Pražský groš | Stříbro dochází, odliv grošů z Čech |
Narůstá počet obyvatel=daně, kolonizace | Počet obyvatel klesá=málo peněz z daní |
Karlovi se vyhnul největší e. mor | Morová epidemie |
Obchod rozvinut | Málo rozvinutý obchod, zboží se dováží a je luxusní, české zboží nemůže konkurovat |
- chudne panovník, chudne šlechta → nižší šlechta se dává na lapkovství = problém se prohlubuje: V Čechách není bezpečno = obchodníci sem nechtějí
Současné utrpení je Božím trestem za hříchy
- Církev může za to, že se v Čechách nežije podle Bible, protože sama nežije podle Bible
- Kritici
o Mnoho vzdělanců z Karlovy university
· Např.: Konrád Waldhausen
Jan Milíč z Kroměříže
Matěj Jan z Janova
Tomáš Štítný ze Štítného
§ I mistři : Jan Hus
Jakoubek ze Stříbra
Jeroným Pražský
o Požadavky:
§ návrat církve k prvotnímu systému
§ návrat církve k Bibli
§ návrat papežství na původní úroveň
§ církev byla zkažena majetkem → král by měl majetek odebrat a rozdat
§ kritériem pro určení dobrého a zlého by měla být Bible
o Odmítají poslouchat biskupy, arcibiskupy i papeže, protože ti nežijí podle božích zákonů
o Odvolávají se na Johna Viklefa z Anglie
o Situace na universitě
§ Češi = kritici církve
§ Němci = stojí za papežem
→ něm. Mistři si stěžují na Čechy u papeže
→ V.IV. Čechy podporuje s tím, že do toho nemá papež co kecat a vydává Dekret Kutnohorský (r. 1409)
· Češi na univerzitě mají 3 hlasy a cizinci 1
→ secese 800 Němců = pokles univerzitní úrovně
