Přemysl Otakar II. až Václav IV. / To, z čeho bude příští test z Dějin

Přemysl Otakar II.  (P.O.II.)

-          1253 - 1278

Okolnosti nástupnictví

-          - Otec Václav I. chtěl území Štýrska a Rakous, které ovládali Babnberkové, a tak chtěl (po menších komplikacích) oženit svého syna P.O II. S Markétou Babnberkovnou

-          P.O.II. se ale vzbouřil - > král vzpouru potlačil a jelikož neměl jiného syna, dal P.O.II. spravovat Moravu a oženil ho s Markétou Babnberkovnou (stará na porod dědice)

Domácí politika

        -  Zakládá nová     města: České Budějovice a hrady: Zvíkov, Křivoklád

Zahraniční politika

-          Vládne na území Čech, Rakous, Štýrska a Moravy

-          Nepřátelé: Withelsbachové – Bavorsko, a Uhry

o   Získal na svou stranu proti nim papeže tím, že uspořádal christianizační výpravu do Pobaltí & založil tam město Královec

-          Bitva u Kressenbrunnu (r. 1260) a její důsleky

o   P.O.II. zvítězil na Belou IV. z Uher

o   Aby si P.O.II usmířil Belu, vezme si jeho vnučku Kunhutu

§  Manželky Markéty se zbavil tím, že ji poslal do kláštera

o   Svatba s Kunhutou je tak velkolepá, že se mu od té doby říká nejen král Železný (kvůli vojenským schopnostem), ale i Zlatý

-          Připojil území: Korutany, Kraňsko, Chebsko

P.O.II. chtěl být císařem

o   1273 volba císaře Svaté Říše Římské

o   Ostatní němečtí feudálové nemají zájem zvolit někoho tak mocného - > volí bezvýznamného Rudolfa Habsburského

o   P.O.II. odmítá Rudolfa uznat jako císaře

-                                            Rudolfův úkol: omezit moc P.O.II.

o   R. nařídil, aby byla vrácena všechna léna do roku 1245 = neuznání územních zisků P.O.II. - > P.O.II. to odmítá → je uvrhnut do Říšské klatby (= kdokoli na něj může beztrestně zaútočit) → šlechta, která se na P.O.II. zlobí kvůli omezování jejich moci, toho chce využít → P.O.II. chce doma klid = (r.1276) uznává R. jako císaře a vrací ona území – zbývá mu jen Morava a Čechy → klatba zrušena → upevnění postavení P.O.II. doma

o   P.O.II. se ale nesmířil s porážkou → (r. 1278) vojensky útočí = je definitivně poražen a zabit v bitvě Na Moravském poli

Bezvládí 1278-1283 / Braniboři v Čechách

-          Václav II., nejstarší syn P.O.II. je ještě moc malý na vládnutí (je mu 7 let) → je potřeba počkat až vyroste

-          Královna Kunhuta tedy požádala o pomoc  Václavova poručníka Otu Braniborského, aby zatím vládnul za Václava

-          Otovo vojsko loupí a drancuje

-          Ota uvěznil Kunhutu a Václava (zkratka V.II.) na Bezdězu → Kunhuta utekla → Ota si V.II. odvezl do Braniborska

= CHAOS

-          Česká šlechta se rozhodla Otu vyplatit za to, že i se svými vojsky už konečně vypadne a vrátí V.II.

Václav II. (V.II.)

-          1283 – 1305

-          V 13ti letech se vrátil do Čech a ujal se vlády

-          Jeho matka si vzala Záviše z Falknštejna, který se Václava II. snaží vychovávat

Domácí politika

-          Šlechta bojuje o vliv na krále V.II.

o   Zpočátku mají vliv Rožnberci (v čele se Závišem)

o   Záviš je obviněn za zrady a popraven

→V.II. odmítá vliv šlechty a chce vládnout nezávisle

-          Založil:  1.) Královská dvorská kancelář – vykonává jeho vůli

  2.) Královská rada – jen radí, on je může ale nemusí poslouchat

      - rozdělil svůj majetek na:           1.) Dominum Generale – celé území státu

                                                         2.) Dominum Speciale – králův osobní majetek (hrady,  města…)

     - posílil ekonomiku: dal vyhledat nová naleziště stříbra = Kutná Hora → Pražský groš

Zahraniční politika

-          Za spolupráci s Říší dostal Chebsko → ale nesmí expandovat na západ = expanduje na východ

-          Polsko je oslabené rozbroji Piastovců → V.II. jim sebral území Ratibořicka a Těšínska & vzal si polskou princeznu Elišku Rejčku (je jí 12 let) → (r. 1300) získal v Hnězdně korunu Polskou

-          V Uhrách vymřeli Arpádovci  syn Václava II.- Václav III. je částí uherské šlechty zvolen panovníkem

Václav III. (V.III.)

-          1305 - 1306

-          Má mít korunu Českou, Polskou a Uherskou, ale Uherskou prakticky ztrácí, protože část tamější šlechty chce za krále někoho z rodu Anjou

-          Aby získal Polsko, oženil se s Violou Těšínskou ( = polská princezna) , ale Polsko se od něj chce odtrhnout, protože se jim zdá moc mladý a nezkušený

-          Císař i papež se obávají vlivu V.III. a jsou proti jeho korunovaci, která by přinesla další výdaje

-          Tažení do Polska → chce dokázat, že je silný

o   Při přenocování v Olomouci (r. 1306) zavražděn neznámým vrahem

o   Nestihl zanechat potomka = Přemyslovci po meči vymírají

1306 – 1310 Rozhodování o nástupnictví

-          1306 – 1307: Rudolf Kaše Habsburský & Eliška Rejčka (původně manželka Václava II.)

§  Zemřel na úplavici

-          1307 – 1310:  Jindřich Korutanský & Anna Přemyslovna (sestra Václava III.)

§  Manipulován šlechtou, příliš neschopný

§  Štve církev i šlechtu = tajně vyjednávají s rodem Lucemburků – císař Jindřich Lucemburský má syna Jana – potenciální český panovník 

Jan Lucemburský

-          1310 – 1320

-          1333 : vládne se svým synem Karlem IV. jako se spoluvladařem

-          1346 : zemřel

-          Dostal se k moci tím, že se oženil s Eliškou Přemyslovnou ( = sestra Václava III.)

-          Rádce: Petr z Aspeltu

Domácí politika

-          Hned po nástupu na trůn ho šlechta donutila podepsat Inaugurační diplom

§  obsah: 1.) úřady mohou být udělovány pouze české šlechtě

       2.) králův majetek nesmí být rozprodán do ciziny

      -     chce vládnout bez vlivu šlechty, snaží se navázat na politiku Václava II.

     -      problémové šlechtické rody: Páni z Lipé a Páni z Valdeka

- Domažlický mír (r. 1318)

o   kompromisní dohoda krále a šlechty

o   Jan potvrdil, že bez souhlasu šlechty:           1.) nebude vybírat daně
                                                                2.) nebude používat vojsko

                                                                      3.) úřady bude dávat Čechům

-          Šlechta mu za to kdykoli poskytla daně i vojsko

→ Šlechta přebírá vliv v domácí politice, Jan se stává „Králem Cizincem“ = nepobývá v Čechách

-          Pohádal se s manželkou Eliškou → poslal ji na Mělník

-          Syna Václava odvezl do Francie

Zahraniční politika

-          Je králem českým, hrabětem Lucemburským a generálním vikářem = pomocník císaře (kterým je jeho otec)

-          (r. 1313) volba nového císaře

o   Kandidáti ze třech rodů: Habsburkové, Witlesbachové, Lucemburkové

o   Jan podpořil Ludvíka z rodu Witlesbachů, který se díky tomu stal císařem

§  Odměna pro Jana: Chebsko

-          Získal území na úkor Polska:             Slezsko a Horní Lužice

o   Dovolil si tvrdit, že má nárok na titul Polského krále kvůli otci

→ Trečínská smlouva

§  Smlouva mezi Českem, Uhrami a Polskem

§  Poláci Janovi potvrdili získání území Slezska a Horní Lužice za to, že se přestane prohlašovat jejich králem

§  Maďaři uznali to území za to samé

-          Získal území v Itálii

o   V sev. Itálii fungoval jako zprostředkovatel ve sporu mezi Gibelíny a Guelfy

o   Dostal za to vévodství Luka a do zástavy další malé oblasti v Itálii

-          Připravil vzestup pro svůj rod → výhodné sňatky pro děti

·         Karel IV. & Blanka z Valois (sestra fr. Krále)

·         Jindřich & Markéta Korutanská (vliv v Korutanech)

-          Zapojil se do Stoleté války

o   Zemřel v bitvě U Kresčaku

-          Jeho vláda celkově

§  Aktivně se zapojoval do všech dostupných bojů

§  Zvýšil prestiž Českého království na mezinárodní scéně

§  Připojil území

§  Tahal syna všude s sebou = naučil ho vládnout

§  Ale:     a) Jeho politika byla drahá

              b) Nezajímal se o domácí scénu

Karel IV. (K.IV.)

-          1333 – 1346: spoluvládce

-          1346 – 1378: vládce

Dispozice

-          Jeho otec hodně cestoval a naučil ho diplomacii a kultuře

-          Díky pobytu ve Francii má výjimečné vzdělání: umí 5 jazyků a má přístup k nejvyšší politice

-          Naučil se vládnout ve vévodství Luka v Itálii

Okolnosti nástupnictví

-          Česká šlechta ho bez vědomí krále Jana L. požádala o návrat do Čech kvůli prestiži

o   K.IV. jim vyhověl a přijel → Jan mu to dodatečně schválil a udělil mu titul Markrabě Moravský

-          Situace po návratu:    Šlechta má velkou moc

Královský majetek je daný do zástavy

Domácí politika

-          Potřeba omezit moc šlechty

o   Pomocí církve

§   jeho vychovatel se stal papežem Klimentem VI.

§  Sám K.IV. je velmi zbožný a podporuje církev

o   Založil v Čechách arcibiskupství (r.1344)

·         Poslední biskup: Jan z Dražic

·         První arcibiskup: Arnošt z Pardubic

-          Chce Čechy dostat na západoevropskou úroveň →potřebuje vzdělance

→ 13. 4. 1348: Karlova Universita

o   Nejstarší středoevropská univerzita

o   Po vzoru Sorbony

-          Rozšiřuje Prahu:

1.      Nové město pražské

§  Organizované

§  Náměstí: Karlovo, Václavovo, Senovážné

2.      Hradčany

3.      Karlův most - Juditin strhla voda

4.      Hladová zeď – dal lidem práci

-          Kultura: Vita Caroli = životopis

-          Hospodářský rozkvět

o   Přivezl vinnou révu z Francie

o   Nové hrady: Karlštejn, Rabině, Monte Carlo

-          Maestas Carolina

o   Předběhl svou dobu

o   1. ústava/zákoník

o   Šlechta to odmítala – omezovalo jí to moc

o   Prohlásil, že zákoník shořel = vyhnul se sporu se šlechtou a později stejně dosáhl svého

-          Listiny Koruny České = co všechno patří do Českého království

-          Území: Čechy, Morava, Slezsko, Horní a Dolní Sušice, Braniborsko, Svídnicko, Falcko

-          4 manželky:    Blanca z Valois – nejmilovanější, sestra francouzského krále

Anna Falcká – z Horního Falcka

Anna Svídnická – Svídnicko, syn Václav IV.

Eliška Pomořanská – vnučka Polského krále, synové: Zikmund, Jan

Zahraniční politika

-          Na rozdíl od otce nepodporuje Ludvíka = císaře

-          Je zvolen na císaře (r. 1346 v červenci)

-          V srpnu padl jeho otec = K.IV. se stal i Českým králem

-          České korunovační klenoty měli být uloženy v chrámu Sv. Víta, který se kvůli tomu začal stavět (architekti: Petr Parléř a Matiáš z Arasu)

o   Koruna Svatováclavská umístěna na lebce Sv. Václava

-          Říšské korunovační klenoty měli být uloženy na Karlštejně (dnes jsou ve Vídni)

-          Čechy vidí jako jádro a nejvýznamnější část říše

Říšská politika

-          Soupeření světské a církevní moci

-          1355 vytáhl K.IV. s vojskem do Říma vynutil si korunovaci

-          1356 Zlatá bula pro říši/Zlatá bula Karlova

o   Jeho nejdůležitější dokument

o   Základní říšský zákoník až do rozpadu říše r. 1806

o   Obsah:                Obecně

ü  Zpřísnění pravidel pro volbu císaře

Pro Čechy

ü  Potvrzení dosavadních privilegií

ü  Rozšíření dědických práv i na ženy

ü  Privilegium českého krále jako 1. mezi kurfiřty

-          Jako císař zařídil přestěhování papeže z Avignonu do Říma

-          V posledních letech života zajistil dobré postavení svému synovi Václavovi IV., který se nechal korunovat nejprve českým králem a pak i římským císařem

o   Václav IV. : Čechy, Morava, Slezsko

o   Zikmund: Braniborsko

Václav IV. (V.IV.)

-          1318 – 1419

-          Není tak vynikající diplomat jako jeho otec

-          Žije hýřivým životem: hostiny, radovánky, zbraně, lov

-          Obklopuje se lidmi z nižších vrstev

Církevní problémy

-          Papežské schizma

o   Papež přesunem z Avignonu do Říma zpřetrhal vazby s Francií → Francie se urazila a zvolila si vlastního papeže

o   V.IV. přístup: nejdříve se postavil na stranu svého otce, ale naštval tak Francii, tak raději zase ustoupil = naštval všechny

o   Jan z Janštejna a Johánek z Nepomuku (generální vikář, zástupce arcibiskupa) jsou mučeni → V.IV. toho lituje, ale je už pozdě – Johánek mrtev (v 18.století svatořečen, aby se neřešil Hus) → Jan z Jenštejna si na V.IV. stěžuje u papeže = V.IV. ppřichází o podporu církve

Reakce šlechty

-          Vyšší šlechta využívá oslabeného postavení V.IV., protože je na něj naštvaná, že spolupracuje jen s nižší šlechtou

→ Panská jednota = spojení vysoké šlechty

o   Tvrdí, že vysoká šlechta by měla zastávat vysoké úřady

→ V.IV. je proti → 2x ho zajali = potupa → V.IV, ustoupil

-          V.IV. nakonec souhlasí, že bude rozhodovat jen se souhlasem Královské rady

Říšská politika

-          r. 1400 V.IV. sesazen z Římského trůnu

-          při další volbě přišel o 3 církevní hlasy a Ruprecht Falcký volil sám sebe a stal se císařem

Srovnání Karel IV. a Václav IV.

Karel IV.	Václav IV.
Doly prosperují, Pražský groš	Stříbro dochází, odliv grošů z Čech
Narůstá počet obyvatel=daně, kolonizace	Počet obyvatel klesá=málo peněz z daní
Karlovi se vyhnul největší e. mor	Morová epidemie
Obchod rozvinut	Málo rozvinutý obchod, zboží se dováží a je luxusní, české zboží nemůže konkurovat

-          chudne panovník, chudne šlechta → nižší šlechta se dává na lapkovství = problém se prohlubuje: V Čechách není bezpečno = obchodníci sem nechtějí

 

Současné utrpení je Božím trestem za hříchy

-          Církev může za to, že se v Čechách nežije podle Bible, protože sama nežije podle Bible

-          Kritici

o   Mnoho vzdělanců z Karlovy university

·         Např.: Konrád Waldhausen

Jan Milíč z Kroměříže

Matěj Jan z Janova

Tomáš Štítný ze Štítného

§  I mistři :    Jan Hus

Jakoubek ze Stříbra

Jeroným Pražský

o   Požadavky:

§  návrat církve k prvotnímu systému

§  návrat církve k Bibli

§  návrat papežství na původní úroveň

§  církev byla zkažena majetkem → král by měl majetek odebrat a rozdat

§  kritériem pro určení dobrého a zlého by měla být Bible

o   Odmítají poslouchat biskupy, arcibiskupy i papeže, protože ti nežijí podle božích zákonů

o   Odvolávají se na Johna Viklefa z Anglie

o   Situace na universitě

§  Češi = kritici církve

§  Němci = stojí za papežem

→ něm. Mistři si stěžují na Čechy u papeže

→ V.IV. Čechy podporuje s tím, že do toho nemá papež co kecat a vydává Dekret Kutnohorský (r. 1409)

·         Češi na univerzitě mají 3 hlasy a cizinci 1

→ secese 800 Němců = pokles univerzitní úrovně